Nejvýše položená obec v České republice 1065m/n.m. V samém srdci Šumavy, uprostřed plání, obklopena lesy a rašeliništi, kde nedaleko pramení řeka Čech-Vltava. Kvilda je významné centrum letní a zimní rekreace, ideální východisko turistiky.
Osada byla založena na přelomu 15. a 16. století při cestě z Pasova do Kašperských Hor, kde se již ve 14. století rýžovalo zlato. V 19. století se obec proslavila dílnou zhotovující obrázky na skle. Byla zde natočena řada filmů. Mezi nejznámější patří "Král Šumavy", "Černý vlk", "Na pytlácké stezce", "Pod jezevčí skálou", "Za trnkovým keřem"...
Děkujeme rodině Vašových za poskytnutí fotografií z rodinného archivu.
Dřevěný kostel dal v roce 1765 postavit tehdejší majitel panství Velký Zdíkov. Kostel byl zasvěcen památce Nalezení těla sv. Štěpána. Byl poslední dřevěnou stavbou kostela na Šumavě. Ze 7. na 8. července roku 1889 vypukl ve středu Kvildy velký požár, který během krátké doby zničil kostel, faru, školu a dalších 18 domů. V roce 1892 bylo započato se stavbou nového Kvildského kostela, podle vzoru novogotického kostela na Knížecích Pláních. Slavnostní vysvěcení kostela se uskutečnilo 10. června 1894.
Krajina kolem Kvildy by jistě měla jinou tvář, kdyby někdejší skláři nepomohli prosvětlit nehostinné Šumavské lesy. Na západním svahu Stolové hory byla v r. 1796 založena Tobiásem Rafaelem Tobiášova Huť. ve Kvildském katastru byla ještě založena Františkem hrabětem ze Sickingenu Hraběcí Huť. Ve Františkově byla roku 1852 založena huť hrabětem Franzem Thunem Hohensteinem "Franzehutte". Z názvu hutě pochází i jméno Franzenstahl = Františkov.
Po velké vichřici r. 1868-1872 zde vzniklo plno nových sklářských hutí. Protože polámané stromy nemohly být včas vytaženy, byly napadeny kůrovcem /zlatým broučkem/. Proč zlatým? Zdejší lesní dělníci nemohli tuto katastrofu sami zvládnout a proto přijela pomoc nejen z Čech, ale byli pozváni také Italové z jižních Tyrol /cca 300 dělníků/. Původně klidná krajina kypěla životem. Kvildě nastaly zlaté časy!!
Díky dostatku dřeva (na rámečky) a skláren (výroba tabulkového skla) zde na Kvildě zavedl Michal Verderber výrobu obrázků malovaných pod sklo, tzv. podmalby. Jeho syn Johan úspěšně výrobu rozšířil a v 19. stol. dosáhla roční produkce 30-40 tis obrázků. Zaměstnával cca 15 osob. Podmalby byly expedovány do všech zemí habsburské monarchie. Jejich výroba byla ukončena r. 1886.
Největšího rozmachu Kvilda dosáhla před II. světovou válkou. Žilo zde trvale cca 1200 obyvatel, což mělo vliv i na rozvoj živnosti. Pro příklad: 2 kováři, 1 tesař, 6 truhlářů, 1 bednář, 1 kameník, 1 zedník, 1 kolař, 1 pokrývač, 2 klempíři, 8 krejčích, 7 obuvníků, 4 řezníci, 4 pekaři, 2 trafikanti, 1 kloboučník, 2 taxikáři, 6 hostinců a 2 doktoři. S vystěhováním německého obyvatelstva se vytratil celkový ráz a atmosféra Kvildy.
Ubytování od 442 Kč za osobu/noc nebo nájem celé chaty od 6 900 Kč/noc